{"id":8774,"date":"2010-06-16T07:25:41","date_gmt":"2010-06-16T06:25:41","guid":{"rendered":"http:\/\/www.scmlondon.org\/?p=8774"},"modified":"2010-06-16T07:25:41","modified_gmt":"2010-06-16T06:25:41","slug":"zemrel-biskup-jaroslav-skarvada","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.scmlondon.org\/?p=8774","title":{"rendered":"Zem\u0159el biskup Jaroslav \u0160karvada"},"content":{"rendered":"

Dne 14. \u010dervna 2010 ve ve\u010dern\u00edch hodin\u00e1ch zem\u0159el v Praze ve v\u011bku nedo\u017eit\u00fdch 86 let Mons. ThDr. Jaroslav \u0160karvada, emeritn\u00ed pomocn\u00fd biskup pra\u017esk\u00fd.\"\"<\/a><\/p>\n

\u010casto se o n\u011bm hovo\u0159ilo jako o \u201enenapraviteln\u00e9m optimistovi\u201c, kter\u00fd svou dobrou n\u00e1ladou dok\u00e1zal \u201enakazit\u201c v\u0161echny kolem sebe. A p\u0159itom pro\u0161el tolikerou beznad\u011bj\u00ed a za\u017eil mnoho t\u011b\u017ek\u00fdch chvil 20. stolet\u00ed. S\u00e1m jeho \u017eivot byl ov\u0161em sv\u011bdectv\u00edm o nad\u011bji. Jeho \u017eivotn\u00ed pou\u0165 d\u00e1vala tu\u0161it, z jak\u00e9ho \u017eivotad\u00e1rn\u00e9ho pramene \u010derpal. V den jeho smrti u n\u011bj dopoledne slou\u017eil m\u0161i svatou kardin\u00e1l Miloslav Vlk, kter\u00fd se ned\u00e1vno vr\u00e1til ze sv\u00e9ho pobytu ve Svat\u00e9 zemi. A\u017e do posledn\u00ed chv\u00edle s n\u00edm byli lid\u00e9 z okruhu jeho nejbli\u017e\u0161\u00edch.<\/p>\n

Jaroslav \u0160karvada se narodil 14. z\u00e1\u0159\u00ed 1924 v Praze na Kr\u00e1lovsk\u00fdch Vinohradech. Gymn\u00e1zium, kde pomalu dozr\u00e1valo jeho p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed o kn\u011b\u017esk\u00e9m povol\u00e1n\u00ed, dokon\u010dil za okupace v roce 1943. Za v\u00e1lky nav\u0161t\u011bvoval p\u0159edn\u00e1\u0161ky Studia catholica, neakademick\u00e9ho semin\u00e1\u0159e, kde po uzav\u0159en\u00ed vysok\u00fdch \u0161kol bylo mo\u017en\u00e9 studovat teologii. Po osvobozen\u00ed ve studiu pokra\u010doval v \u0158\u00edm\u011b, kde byl od roku 1945 poslucha\u010dem pape\u017esk\u00e9 Later\u00e1nsk\u00e9 a Gregori\u00e1nsk\u00e9 univerzity a pozd\u011bji alumnem \u010desk\u00e9 pape\u017esk\u00e9 koleje Nepomucenum. Studium ukon\u010dil doktor\u00e1tem. Na kn\u011bze byl vysv\u011bcen 12. b\u0159ezna 1949. D\u00edky politick\u00e9 situaci v b\u00fdval\u00e9m \u010ceskoslovensku (vzhledem k internaci kardin\u00e1la Berana a dal\u0161\u00edm z\u00e1sah\u016fm proti katolick\u00e9 c\u00edrkvi) byl ov\u0161em jeho n\u00e1vrat do vlasti znemo\u017en\u011bn.<\/p>\n

M\u00edsto n\u00e1vratu dom\u016f byl posl\u00e1n jako kaplan do farnosti San Vito al Tagliamento v Ben\u00e1tsku. Po \u010dty\u0159ech letech, kter\u00e1 str\u00e1vil ve m\u011bst\u011b, jeho\u017e obecn\u00ed rada ho potom, co se pozd\u011bji stal biskupem, jmenovala \u010destn\u00fdm ob\u010danem, p\u016fsobil jako profesor dogmatiky v region\u00e1ln\u00edm semin\u00e1\u0159i v Chieti. Tam vyu\u010doval deset let. Od roku 1965 p\u016fsobil jako sekret\u00e1\u0159 kardin\u00e1la Berana. Po jeho p\u0159\u00edjezdu z internace v Radvanov\u011b do \u0158\u00edma s n\u00edm \u0160karvada spolu s Karlem Skalick\u00fdm spolupracoval a\u017e do jeho smrti v roce 1969. Od roku 1968 p\u016fsobil jako koordin\u00e1tor duchovn\u00ed slu\u017eby \u010desk\u00fdch krajan\u016f rozpt\u00fdlen\u00fdch po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b a v letech 1970-1991 byl rovn\u011b\u017e spolupracovn\u00edkem vatik\u00e1nsk\u00e9ho St\u00e1tn\u00edho sekretari\u00e1tu.<\/p>\n

\u010cinnost koordin\u00e1tor\u016f duchovn\u00ed slu\u017eby pro uprchl\u00edky z komunistick\u00fdch zem\u00ed byla pos\u00edlena s n\u00e1stupem pape\u017ee Jana Pavla II., kter\u00fd dal exil\u016fm komunistick\u00fdch zem\u00ed biskupy. Dne 18. prosince 1982 byl \u0160karvada jmenov\u00e1n titul\u00e1rn\u00edm biskupem litomy\u0161lsk\u00fdm a 6. ledna 1983 byl pape\u017eem Janem Pavlem II. v bazilice sv. Petra vysv\u011bcen. \u00dakolem jeho biskupsk\u00e9 slu\u017eby bylo nad\u00e1le \u0159\u00edzen\u00ed pastorace \u010desk\u00fdch krajan\u016f v zahrani\u010d\u00ed. Krom\u011b toho se v\u0161ak na vln\u00e1ch Hlasu Ameriky, Svobodn\u00e9 Evropy a Vatik\u00e1nsk\u00e9ho rozhlasu sna\u017eil br\u00e1nit svobodn\u00e9 a nez\u00e1visl\u00e9 my\u0161len\u00ed.<\/p>\n

V listopadu 1989 se pod\u00edlel na p\u0159\u00edprav\u011b svato\u0159e\u010den\u00ed blahoslaven\u00e9 Ane\u017eky. Po p\u00e1du komunismu se biskup \u0160karvada sna\u017eil co nejd\u0159\u00edv dostat do revolu\u010dn\u00edm d\u011bn\u00edm rozv\u00ed\u0159en\u00e9 Prahy. Na pozv\u00e1n\u00ed kardin\u00e1la Tom\u00e1\u0161ka se vr\u00e1til dom\u016f. Pro Svat\u00e9ho otce sepsal zpr\u00e1vu o d\u011bn\u00ed v \u010ceskoslovensku a doru\u010dil mu pozv\u00e1n\u00ed pozd\u011bj\u0161\u00edho prezidenta V\u00e1clava Havla k n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b. Biskup \u0160karvada se stal pov\u011b\u0159encem pape\u017ee pro p\u0159\u00edpravu tehdej\u0161\u00ed slavn\u00e9 cesty do \u010ceskoslovenska.<\/p>\n

Dne 28. srpna 1991 byl \u0160karvada jmenov\u00e1n pra\u017esk\u00fdm sv\u011bt\u00edc\u00edm biskupem. Od listopadu 1991 do \u00fanora 2001 zast\u00e1val funkci gener\u00e1ln\u00edho vik\u00e1\u0159e pra\u017esk\u00e9 arcidiec\u00e9ze a od ledna 1993 do z\u00e1\u0159\u00ed 2002 byl probo\u0161tem Metropolitn\u00ed kapituly u sv. V\u00edta v Praze. Po dovr\u0161en\u00ed 75 let po\u017e\u00e1dal pape\u017ee o uvoln\u011bn\u00ed z \u00fa\u0159adu biskupa. Jan Pavel II. jeho \u017e\u00e1dosti vyhov\u011bl 25. z\u00e1\u0159\u00ed 2002.<\/p>\n

Dokud mu to zdrav\u00ed dovolovalo, pom\u00e1hal v pastoraci. Dne 28. \u0159\u00edjna 2003 mu prezident republiky V\u00e1clav Klaus ud\u011blil \u0158\u00e1d T. G. Masaryka III. t\u0159\u00eddy za vynikaj\u00edc\u00ed z\u00e1sluhy o demokracii a lidsk\u00e1 pr\u00e1va. Dne 18. prosince 2003 byl jmenov\u00e1n deleg\u00e1tem Svat\u00e9ho stolce pro ryt\u00ed\u0159sk\u00fd \u0158\u00e1d k\u0159\u00ed\u017eovn\u00edk\u016f s \u010dervenou hv\u011bzdou. (Ale\u0161 Pi\u0161tora)
\n